KovĂĄÄ DuĹĄan DÄjiny Slovenska

[ Pobierz całość w formacie PDF ]

v�deHsk� vl�d%1ł.
Byl to skromn� dokument, kter� nevyjadYoval skute%0ńn� stav n�rodn�ho hnut�, kladl pouze jazykov� a akolsk�
po~adavky.
Slov�ci cht%1łli, aby c�saY vzal pod ochranu slovensk� jazyk, aby byl ustanoven zvl�atn� cenzor pro slovensk�
knihy, proto~e uhersk� cenzura slovensk� tisk schv�ln%1ł, ale i z neznalosti jazyka zdr~ovala. D�le se ~�dalo o
zY�zen� katedry slovensk�ho jazyka na univerzit%1ł v Peati, ochrana slovensk�ch akol a tak� to, aby se c�rkevn�
p�semnosti nad�le vedly latinsky, a nikoli maarsky. Byly to tedy pouze minim�ln� po~adavky. Intervence
Slov�ko ve V�dni vaak skon%0ńila bez �sp%1łchu.
Velmi vehementn%1ł vaak na slovensk� po~adavky zareagoval maarsk� t�bor. Fakt, ~e ho pobouYily skromn�
jazykov� po~adavky, dokumentuje, ~e nacionalismus a maariza%0ńn� tendence byly u~ hluboko zakoYen%1łny,
staly se sou%0ń�st� n�rodn� ideologie. Proto~e Slovensk� prestoln� prosbopis byl z�le~itost� evangelickou
(podepsaly ho dv%1ł stovky slovensk�ch evangel�ko, pYedstavuj�c� asi polmilionovou obec slovensk�ch
evangel�ko), zab�val se j�m gener�ln� konvent c�rkve v l�t%1ł 1842. Na konventu byli autoYi a organiz�toYi
akce ozna%0ńeni za "zr�dce vlasti". Konvent ustavil vyaetYovac� komisi, kter� m%1łla celou z�le~itost vyaetYit.
Slov�ci se proti nevyb�rav�m �tokom maarsk�ch nacionalisto br�nili. %3ńudov�t `t�r napsal obrann� spis
Klagen und Beschwerden der Slowaken (1843) a uveYejnil ho v Lipsku, proto~e v Uhr�ch ho necht%1łl ~�dn�
asopis otisknout. Ve V�dni publikoval `t�r dala� obrann� spis Das 19. Jahrhundert und der Magyarismus.
N�sledovaly dala� spisy a obrany.
Z�roveH si ovaem `t�r a jeho druhov� uv%1łdomovali, ~e ps�t obrany je m�lo. Bylo tYeba podniknout kroky k
sjednocen� slovensk�ch sil, co~ byl z�kladn� pYedpoklad k dala�m mo~n�m krokom v Uhr�ch i mimo n%1ł. Nebyl
to snadn� �kol; rozd�lnost v jazykov� ot�zce i v pojet� n�roda pYetrv�vala. Uk�zalo se, ~e pou~�v�n� %0ńeatiny
u~ n�rodn�m potYeb�m nevyhovuje a ani bernol�kovci nebyli ochotni vr�tit se k %0ńeatin%1ł. Situace v Uhr�ch si
~�dala nov� zformulov�n� slovensk�ch po~adavko a z�sadn� pYeorientov�n� slovensk�ho n�rodn�ho hnut�.
%3ńudov�t `t�r a jeho druhov� byli k tomuto �kolu pYipraveni.
Myalenky a podn%1łty evropsk�ho nacionalismu se nezastavily na uhersk�ch hranic�ch. Mnohon�rodn� Uhry
byly naopak jednou ze zem�, kde se n�rodn� princip projevil nejvyhrocen%1łji. Na �zem� Slovenska to vaak byl
pYedeva�m protiklad slovensko-maarsk�.
Ostatn� n�rodnosti se v tomto obdob� v�razn%1łji neprojevovaly.
V jist�m smyslu podobn� osud jako Slov�ci m%1łli v Uhr�ch Rus�ni ~ij�c� v severov�chodn�ch stolic�ch. Na
n�rodn� po~adavky vaak spole%0ńnost Rus�no-Ukrajinco reagovala se zna%0ńn�m zpo~d%1łn�m. B%1łhem Slovansk�ho
sjezdu v Praze za revoluce 1848 se dostala na program i ot�zka uhersk�ch Rus�no, tYeba~e jen okrajov%1ł v
souvislosti s ot�zkou slovenskou. V dokumentu nazvan�m %7ńiadosti Slov�kov a Rus�nov uhorsk�ch, jej~
v%1łtainou koncipoval Jozef Miloslav Hurban, se vlastn%1ł po~adavky Rus�no pYipojily k po~adavkom slovensk�m,
vyj�dYen�m v %7ń�dostech slovensk�ho n�roda.
N%1łmci se v n�rodn�m ohledu neprojevovali. Jejich sep%1łt� s uhersk�m st�tem i fakt, ~e mezi nimi, zejm�na
mezi spiask�mi N%1łmci, byla po%0ńetn� inteligence a hodn%1ł st�tn�ch �Yedn�ko, vedly k tomu, ~e uherat� N%1łmci
pYijali bez odporu ideu jednotn�ho uhersk�ho n�roda. Mnoz�, hlavn%1ł z Yad inteligence, se postupn%1ł
asimilovali a naopak se st�vali horliv�mi maariz�tory. N�rodn� pohyb mezi uhersk�mi N%1łmci lze
zaznamenat teprve na pYelomu 19. a
20. stolet�. Ani pak se tohoto n�rodn�ho pohybu N%1łmci ze Slovenska prakticky nez�%0ńastHovali.
%7ńidovsk� a romsk� obyvatelstvo n�rodn%1ł emancipa%0ńn�m procesem zasa~eno nebylo, ka~d� z jin�ch dovodo.
Hlavn�m dovodem vaak byl ~ivot v diaspoYe a zna%0ńn� rozpt�lenost. Romov�, kteY� v 19. stolet� u~ ~ili v
mena�ch skupin�ch po cel�m �zem� Slovenska, pYedstavovali v cel� stYedn� Evrop%1ł jinou civilizaci s jin�mi
hodnotami a jin�m zposobem ~ivota ne~ povodn� obyvatelstvo. %7ńid� na Slovensku patYili v%1łtainou k
ortodoxn%1ł orientovan� %0ń�sti stYedoevropsk�ho ~idovstva. Svou kulturu p%1łstovali hlavn%1ł na n�bo~ensk�m
z�klad%1ł. V aira�m ~idovsk�m sv%1łt%1ł byla zn�m� pYedeva�m preaporsk� ~idovsk� obec. Na za%0ń�tku 19. stolet� ji
proslavil zejm�na rab�n Chatam Sof�r a jeho akola. %7ńid� na Slovensku ovl�dali slovensk� jazyk a s dom�c�m
obyvatelstvem komunikovali slovensky. Z�kony ~ivota v diaspoYe a n�bo~ensk� pYehrady vaak br�nily, aby
se pod�leli na slovensk�m n�rodn�m hnut�, respektive aby se vytvoYilo samostatn� ~idovsk� hnut�.
Sou~it� s kYeseansk�m obyvatelstvem nebylo bez probl�mo, i kdy~ dlouhodob%1ł ho lze nazvat pokojn�m. V
m%1łstech, kde ~ily v%1łta� ~idovsk� komunity, vaak byli %7ńid� hlavn%1ł v dob�ch vnitYn�ch nepokojo a kriz�
vystaveni permanentn� hrozb%1ł n�sil�. Bylo tomu tak za revoluce 1848 v Bratislav%1ł i na Pov�~� a koncem 19.
stolet� v Yad%1ł m%1łst, kde doalo k proti~idovsk�m pogromom.
`t�rova kodifikace spisovn� slovenatiny Protestant `t�r dosp%1łl rozborem situace k rozhodnut�, jak� u~ pol
stolet� pYed n�m u%0ńinil katol�k Anton Bernol�k. Sjednocen� Slov�ko bylo mo~n� jen za pYedpokladu, ~e budou
m�t svoj vlastn�, vaemi uzn�van� a pou~�van� spisovn� jazyk.
Pro kodifikaci a zaveden� spisovn� slovenatiny byly i dala� z�va~n� argumenty. Proti zes�len� maarizaci se
Slov�ci museli postavit jako sv�pr�vn� n�rod se vaemi n�rodn�mi atributy a spole%0ńn� jazyk byl podle
tehdeja�ho pojet� n�roda atributem z�kladn�m. Byly tu i dovody v%1łdeck�, lingvistick�. Slovakizovan� %0ńeatina
byla jazykem um%1łl�m, v ech�ch odm�tan�m, klasick� %0ńesk� bibli%0ńtina u~ nevyhovovala. V�~n�m dovodem
pro zaveden� spisovn� slovenatiny bylo �sil� at�rovco pYibl�~it se pospolit�mu slovensk�mu lidu, hlavn%1ł
slovensk�mu sedl�kovi. Takov� pYibl�~en� pYedpokl�dalo pou~�v�n� nikoli um%1łl�ho jazyka vzd%1łlanco, ale
~iv�ho jazyka.
%3ńudov�t `t�r se po zv�~en� situace rozhodl pro stYedoslovensk� n�Ye%0ń� jako z�klad k ustanoven� spisovn�
jazykov� normy. Bylo to nesporn%1ł rozhodnut� spr�vn�, proto~e na rozd�l od bernol�%0ńtiny, orientovan� [ Pobierz całość w formacie PDF ]

Odnośniki