[ Pobierz całość w formacie PDF ]

vdeHsk vld%1ł.
Byl to skromn dokument, kter nevyjadYoval skute%0ńn stav nrodnho hnut, kladl pouze jazykov a akolsk
po~adavky.
Slovci cht%1łli, aby csaY vzal pod ochranu slovensk jazyk, aby byl ustanoven zvlatn cenzor pro slovensk
knihy, proto~e uhersk cenzura slovensk tisk schvln%1ł, ale i z neznalosti jazyka zdr~ovala. Dle se ~dalo o
zYzen katedry slovenskho jazyka na univerzit%1ł v Peati, ochrana slovenskch akol a tak to, aby se crkevn
psemnosti nadle vedly latinsky, a nikoli maarsky. Byly to tedy pouze minimln po~adavky. Intervence
Slovko ve Vdni vaak skon%0ńila bez sp%1łchu.
Velmi vehementn%1ł vaak na slovensk po~adavky zareagoval maarsk tbor. Fakt, ~e ho pobouYily skromn
jazykov po~adavky, dokumentuje, ~e nacionalismus a maariza%0ńn tendence byly u~ hluboko zakoYen%1łny,
staly se sou%0ńst nrodn ideologie. Proto~e Slovensk prestoln prosbopis byl zle~itost evangelickou
(podepsaly ho dv%1ł stovky slovenskch evangelko, pYedstavujc asi polmilionovou obec slovenskch
evangelko), zabval se jm generln konvent crkve v lt%1ł 1842. Na konventu byli autoYi a organiztoYi
akce ozna%0ńeni za "zrdce vlasti". Konvent ustavil vyaetYovac komisi, kter m%1łla celou zle~itost vyaetYit.
Slovci se proti nevybravm tokom maarskch nacionalisto brnili. %3ńudovt `tr napsal obrann spis
Klagen und Beschwerden der Slowaken (1843) a uveYejnil ho v Lipsku, proto~e v Uhrch ho necht%1łl ~dn
asopis otisknout. Ve Vdni publikoval `tr dala obrann spis Das 19. Jahrhundert und der Magyarismus.
Nsledovaly dala spisy a obrany.
ZroveH si ovaem `tr a jeho druhov uv%1łdomovali, ~e pst obrany je mlo. Bylo tYeba podniknout kroky k
sjednocen slovenskch sil, co~ byl zkladn pYedpoklad k dalam mo~nm krokom v Uhrch i mimo n%1ł. Nebyl
to snadn kol; rozdlnost v jazykov otzce i v pojet nroda pYetrvvala. Ukzalo se, ~e pou~vn %0ńeatiny
u~ nrodnm potYebm nevyhovuje a ani bernolkovci nebyli ochotni vrtit se k %0ńeatin%1ł. Situace v Uhrch si
~dala nov zformulovn slovenskch po~adavko a zsadn pYeorientovn slovenskho nrodnho hnut.
%3ńudovt `tr a jeho druhov byli k tomuto kolu pYipraveni.
Myalenky a podn%1łty evropskho nacionalismu se nezastavily na uherskch hranicch. Mnohonrodn Uhry
byly naopak jednou ze zem, kde se nrodn princip projevil nejvyhrocen%1łji. Na zem Slovenska to vaak byl
pYedevam protiklad slovensko-maarsk.
Ostatn nrodnosti se v tomto obdob vrazn%1łji neprojevovaly.
V jistm smyslu podobn osud jako Slovci m%1łli v Uhrch Rusni ~ijc v severovchodnch stolicch. Na
nrodn po~adavky vaak spole%0ńnost Rusno-Ukrajinco reagovala se zna%0ńnm zpo~d%1łnm. B%1łhem Slovanskho
sjezdu v Praze za revoluce 1848 se dostala na program i otzka uherskch Rusno, tYeba~e jen okrajov%1ł v
souvislosti s otzkou slovenskou. V dokumentu nazvanm %7ńiadosti Slovkov a Rusnov uhorskch, jej~
v%1łtainou koncipoval Jozef Miloslav Hurban, se vlastn%1ł po~adavky Rusno pYipojily k po~adavkom slovenskm,
vyjdYenm v %7ńdostech slovenskho nroda.
N%1łmci se v nrodnm ohledu neprojevovali. Jejich sep%1łt s uherskm sttem i fakt, ~e mezi nimi, zejmna
mezi spiaskmi N%1łmci, byla po%0ńetn inteligence a hodn%1ł sttnch Yednko, vedly k tomu, ~e uherat N%1łmci
pYijali bez odporu ideu jednotnho uherskho nroda. Mnoz, hlavn%1ł z Yad inteligence, se postupn%1ł
asimilovali a naopak se stvali horlivmi maariztory. Nrodn pohyb mezi uherskmi N%1łmci lze
zaznamenat teprve na pYelomu 19. a
20. stolet. Ani pak se tohoto nrodnho pohybu N%1łmci ze Slovenska prakticky nez%0ńastHovali.
%7ńidovsk a romsk obyvatelstvo nrodn%1ł emancipa%0ńnm procesem zasa~eno nebylo, ka~d z jinch dovodo.
Hlavnm dovodem vaak byl ~ivot v diaspoYe a zna%0ńn rozptlenost. Romov, kteY v 19. stolet u~ ~ili v
menach skupinch po celm zem Slovenska, pYedstavovali v cel stYedn Evrop%1ł jinou civilizaci s jinmi
hodnotami a jinm zposobem ~ivota ne~ povodn obyvatelstvo. %7ńid na Slovensku patYili v%1łtainou k
ortodoxn%1ł orientovan %0ństi stYedoevropskho ~idovstva. Svou kulturu p%1łstovali hlavn%1ł na nbo~enskm
zklad%1ł. V airam ~idovskm sv%1łt%1ł byla znm pYedevam preaporsk ~idovsk obec. Na za%0ńtku 19. stolet ji
proslavil zejmna rabn Chatam Sofr a jeho akola. %7ńid na Slovensku ovldali slovensk jazyk a s domcm
obyvatelstvem komunikovali slovensky. Zkony ~ivota v diaspoYe a nbo~ensk pYehrady vaak brnily, aby
se podleli na slovenskm nrodnm hnut, respektive aby se vytvoYilo samostatn ~idovsk hnut.
Sou~it s kYeseanskm obyvatelstvem nebylo bez problmo, i kdy~ dlouhodob%1ł ho lze nazvat pokojnm. V
m%1łstech, kde ~ily v%1łta ~idovsk komunity, vaak byli %7ńid hlavn%1ł v dobch vnitYnch nepokojo a kriz
vystaveni permanentn hrozb%1ł nsil. Bylo tomu tak za revoluce 1848 v Bratislav%1ł i na Pov~ a koncem 19.
stolet v Yad%1ł m%1łst, kde doalo k proti~idovskm pogromom.
`trova kodifikace spisovn slovenatiny Protestant `tr dosp%1łl rozborem situace k rozhodnut, jak u~ pol
stolet pYed nm u%0ńinil katolk Anton Bernolk. Sjednocen Slovko bylo mo~n jen za pYedpokladu, ~e budou
mt svoj vlastn, vaemi uznvan a pou~van spisovn jazyk.
Pro kodifikaci a zaveden spisovn slovenatiny byly i dala zva~n argumenty. Proti zeslen maarizaci se
Slovci museli postavit jako svprvn nrod se vaemi nrodnmi atributy a spole%0ńn jazyk byl podle
tehdejaho pojet nroda atributem zkladnm. Byly tu i dovody v%1łdeck, lingvistick. Slovakizovan %0ńeatina
byla jazykem um%1łlm, v echch odmtanm, klasick %0ńesk bibli%0ńtina u~ nevyhovovala. V~nm dovodem
pro zaveden spisovn slovenatiny bylo sil atrovco pYibl~it se pospolitmu slovenskmu lidu, hlavn%1ł
slovenskmu sedlkovi. Takov pYibl~en pYedpokldalo pou~vn nikoli um%1łlho jazyka vzd%1łlanco, ale
~ivho jazyka.
%3ńudovt `tr se po zv~en situace rozhodl pro stYedoslovensk nYe%0ń jako zklad k ustanoven spisovn
jazykov normy. Bylo to nesporn%1ł rozhodnut sprvn, proto~e na rozdl od bernol%0ńtiny, orientovan [ Pobierz całość w formacie PDF ]

  • zanotowane.pl
  • doc.pisz.pl
  • pdf.pisz.pl
  • domowewypieki.keep.pl